Sny*

[Sigvarthdottir]

Tak jsem se rozhodla založit nové téma..možná trochu mimo Therion, ale třeba ne zas tak moc daleko.. )
takže .. účelem tohohle není jen psát své sny, které máme do budoucna.. i když to také -sny a plány jsou přece důležitou součástí života, ale i
třeba sny, které se nám zdáli, a možná něco znamenaly.. prostě všechno kolem snů..ať už to člověk veme z kteréhokoliv konce
welcome dreamers .. 

[Persephone]

Já mam sen, nebejt tak hloupá třeba... ((:

Ne, povídej jsem zvědavá (: Ty jsi děsný introvert totiž!

[Sigvarthdottir]

ale já jsem i společenská!..občas.. =))
no mám prostě intenzivní vnitřní život plný hlubokých pocitů a snů..huhuuuu..

tak můj sen je taky nebýt blbá, ale já se z tohohle nevyhrabu =))
Ty aspoň ode mně, hloupá nejsi.

takže sny..sen..jenom kousek:
dům, rodina(ne zrovna s dětma..i když nejspíš časem i ty děti), zahrada, slunečné neděle, ateliér, práce, která mně bude bavit,
žádné velké starosti, černobílé fotografie, pocity, slova, norsko, anglie, ticho, déšť, hvězdy, lampy, krb, praskání dřeva, moře..
*no vlastně nejde ani o nic hmotného, člověk musí mít ten pocit, že je skutečně šťastný..o víc nejde..

to Ty povídej, u Tebe jsem moc zvědavá

[Persephone]

Jéé, to zní pěkně x)

No jo, já bych - já bych chtěla bydlet někde na ostrově, nebo i na pevnině... samozřejmě za polárním kruhem. Někde u Tromso... takovej ten menší červenej domeček. Nebo nějaký malý byt s tichými sousedy o kterých bych ani nevěděla. Hlavně abych mohla být sama... nikoho nepotkat, když se jdu projít. Přesně, práce která mě bude bavit a přátelé se kterými bych mohla trávit čas, když už budu mít dost té samoty Hlavně hodně svobody... a mít pocit možností - pocit toho, že si můžu vybrat.
Odpoledne jako občas mívám, čerstvý vzduch, slunečno ale po chvíli déšť, šumící lesy - až to člověka donutí se projít a rozplývat se nad tím, jak je na světě krásně...
A chtěla bych se hlavně nějak srovnat sama se sebou. Tak nějak se akceptovat jaká jsem a to co je na mě nejhorší - jakože je toho hodně - se pokusit odstranit.

"déšť, hvězdy, lampy, krb, praskání dřeva, moře...." to zní tak pěkně ...

Nepochybuju o tom, že se Ti to jednou splní U Tebe o tom vážně nepochybuju...

[Agnes]

if you understand me in Polish...ostatnio mi się śniło, że Greenpeace rozbiło swoje namioty na łąkach koło jednej ze szkół w moim mieście ;]

(in English: In my dream, Greenpeace had a camp on the meadows close to one of local schools ;] Imagine that!)

[Persephone]

Pretty scary Agnes! I love nature but I don't like Greenpeace!

[Agnes]

the same here Kris! it was horrible...I felt like in a camp for prisoners..

[Sigvarthdottir]

nádherný sen, Kris! víš na co myslím?Že ten pocit svobody za to stojí.. a já zase nepochybuju, že Tobě se to povede!Tvoje sny se stanou skutečností, nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat.. protože TY to dokážeš, a chyby máme každý..možná víc než odstranit se s nimi můžeme zkusit srovnat, protože právě ty malé-velké nedokonalosti z nás dělají originální bytosti..

víě co se mi teď nedávno zdálo za sen?Žej sme byly v Tromso - Ty, já a Magda a seděly jsme u moře.. bylo léto, bylo teplo ale slunce nebylo nepříjemné..jen jsme seděly a pozorovaly moře.. a byl v tom nějaký ten pocit - harmonie, pocit štěstí.. myslím, že to není tak špatné..

[Persephone]

Dneska jsem právě psala smsku Magdě, když jsem jela v metru, tak jsem si vzpomněla, jak jsme jely z Maddeiny oslavy a pak to vzaly netradiční cestu... těmi závějemi a vším... dvakrát jsem spadla do sněhu ((((: Hrozně mi to chybí.

Ty jo, takovej sen Ti závidim, takový bych brala taky - ale fakt je, že já snim za dne, tak možná už o tom nesnim v noci

[Sigvarthdottir]

Otázka na Tebe Kris : Měla jsi někdy pocit, že jsi někoho doopravdy ovlivnila.. Víš , nemyslím, přímo přátelé (ty totiž ovlivníme vždy) ale prostě někoho,  o o kom víš, že i když ho třeba už nikdy neuvidíš, tak že si něco z tebe ponese pořád..  ?
Neumím vysvětlovat..

[Persephone]

Nevím, myslím, že ne

[Sigvarthdottir]

a čem se ti teď zdává, nebo nezdává?
Má drahá, my se musíme vrátit do Tromsö .. protože Tromsö samo o sobě je sen..
Norge for altid. 

[Persephone]

Mně už se celkem nezdá o ničem A Tobě?

Jo, Tromsø... key by... obzvlast ted, kdyz tam Magda zustava Určitě se za ní musíme zase jet někdy podívat...

[Sigvarthdottir]

jela bych hned, ani na chvilku bych neváhala..tady je to zabitý pes..do toho práce, škola.. no konec.
Tak pojedeme - poletíme..nějakým přímým spojem.. pár hodin a najednou vystupuješ na tom malém letišti v Tromsö..
To je přeci hezký sen.Monžná ne jen sen..

[Sheep]

Zelena louka 

[Sigvarthdottir]

zelená louka.. každý sen něčím originální

[Melville]

No, jeden z mých posledních krásných snů bylo, jak se dívám na stránky Nuclear Blastu a vidím, že už mi poslali Live Gothic...pak jsem se vzbudil, koukl na jejich stránky a ono to tam fakt bylo.  Není ničeho krásnějšího.

[Olvir]

Sen starý 2 a pol roka, ale pamätám si naň ako by sa mi prisnil teprv včera :

* * *

   Nemenované sýdlisko našeho nádherného hlavného mesta : sedel som si tak na chodníku pri ceste, sledoval ľudí naokolo. Vedľa mňa posedávala i akási žena, ktorá sa hrala so svojim dieťatkom. Oproti mne bol prechod pre chodcov, cez ktorý práve prechádzal nejaký chalan - približne tak starý ako ja - pozrel na mňa, akoby mi chcel dačo povedať. Pozorne som ho sledoval...
V tom momente ho v plnej rýchlosti nabralo auto. Jeho telo letelo ešte dobrých pár metrov dopredu, no následne mu lebku rozdrtila pneumatika brzdiaceho auta... všade plno krvi, výkriky i stonania.
   Chvíľu mi trvalo kým som celú situáciu zaregistroval. Viem že som pri pohľade na ten výjav som úplne zmrzol, no proste hroza... čo mi však zaplo až neskôr, bolo, že auto pokračovalo v plnej rýchlosti, priamo na mňa. Uvedomil som si to, avšak až príliš neskoro... a auto to tak napakovalo rovno do obchodu vedľa mňa, medzitým ešte stihlo úplne prejsť tú ženu s malým dieťaťom.
Zrazu som pocítil, že dačo nie je v poriadku. Cítil som, že mám v chrbte zabodnutú akúsi črepinu.
Začalo mi byť zle, mal som veľmi nepríjemný pocit, akoby ma niekto ovalil kameňom po hlave. Obraz pred očami sa mi začal rozmazávať. Nakoniec som úplne klesol k zemi... obklopila ma tma...

   Na svoje počudovanie som oči opať otvoril. Nachádzal som sa na rovnakej ulici ako predtým. Tento krát však bola plná ľudí. Všimol som si ako sa z panelákov začalo vykláňať pomerne veľa ľudí...muži, ženy, deti... a všetci začali hromadne a z ničoho nič skákať na betónovú terasu. Padali na zem ako bezvládne handry... v tom som si všimol, že ľudia na ulici predomnou... umierajú. Malé dieťa s plišákom v rukách skočilo (nechcene) pod autobus. Behali tam i ľudia úplne od krvi, s roznymi ranami, akoby po výbuchu... všade bolo veľa krvi...Ľudia sa tam strielali sa ... zabíjali... páchali samovraždy... začalo mi z toho byť zle... každých pár sekúnd, tam dakto zomrel... posledné na čo si spomínam, bol človek zhruba v strednom veku, ktorý kľačal uprostred cesty, sledoval to všetko navôkol a modlil sa... mal slzy v očiach... a prešlo ho auto... nekompromisne... zatvoril som oči a zapratal si uši... a v tom... sa mi v mysli objavila tvár toho chlapca... a on ma začal bombardovať všelijakými vetami od "Viera ti nepomôže, pretože žiaden Boh neexistuje" až po " Zmyslom života je zomrieť ". Spýtal som sa ho teda či sa nachádzam v sne... a on mi odpovedal: "Ty sám žijes vo sne...TOTO je realita. Vitaj."

A vtom som sa zobudil.
Keď som sa zobudil, úplne celý som sa triasol ...